Příběh 13. – Kolik zemí poznáš, tolikrát jsi člověkem

Zajímavé úhly pohledu mi v 13. příběhu napsala Suzie, lektorka angličtiny, kterou jsem poznala právě v Klubu úspěšných lektorek angličtiny. Našla krásný způsob, jak skloubit svou práci s žitím v zahraničí. Také se mi moc líbí její poznávání jinakosti kultur. Přeji hezké čtení.

 

Lidé často říkají, že je baví cestovat. Málokdo to ale myslí vážně. Většině lidi se libí poznávat nová místa, ale cestování samotné, kdy se tahají s kufry, čekají na letišti nebo na nádraží, a usilovně vymýšlejí, jak to ještě stihnout s dalším spojem, když ten, ve kterém právě jsou, má takové zpoždění, to si užívá skutečně málokdo. Já na tom nejsem jinak.

Proto jsem se poté, co jsem vystudovala výuku angličtiny jako cizího jazyka a začala se živit jako volnonožec výukou online, toužila jsem nejenom cestovat na různá místa, ale taky tam žít.

 

 

Na dovolené jen střípky kultury 

 

V minulosti jsem navštívila mnoho zemí a vždycky mi přišlo, že když člověk jede na dovolenou, tak zakusí jenom střípek kultury a většinou si jede užít buďto památky anebo počasí. Někdy taky koktejly a bazén, záleží, na co se při cestě zaměříte.

Ale já jsem vždycky cítila, že mi to nestačí, že bych toho chtěla zažít víc, poznat místa hlouběji, spřátelit se s místními, poznat, jak skutečně žijou, a naučit se moudrosti dané kultury.

Pocházím z Čech. V devatenácti jsem se odstěhovala na 15 let do Británie, a teď už víc jak rok bydlím ve Španělsku.

 

Každá kultura dává jiné dary

 

Každá tahle kultura mi dala jiné dary, zkušenosti, možnosti, radosti i těžkosti. Každá má jiný druh moudrosti a úhlu pohledu na svět. Já jsem směsicí všech třech. Z Čech jsem se naučila hodnotu vzdělání a pracovitost. Z Británie zase zdvořilost a otevřený mindset. Ve Španělsku se učím, jak nespěchat a užívat si víc života, žít v přítomném okamžiku. Každé z těchto kultur jsem vděčná za odlišné životní zkušenosti a zážitky. Každá z nich mě formovala.

A to je právě něco, co člověk nepozná na dovolené, protože tam na to prostě není čas. Tam si to musí člověk hlavně všechno rychle užít, a nemá čas do sebe kulturu a krásu místa pořádně nasáknout. A proto – kolik zemí poznáš, tolikrát jsi člověkem. Ne proto, že se můžeš chlubit, kde všude byl a co všechno jsi viděl. Ale když si člověk dá čas kulturu poznat v celé její kráse (i s těmi frustrujícími částmi), tak ho to místo začne měnit. Ne však způsobem, ze kterého by si měl člověk dělat starosti. Změna je život. A změna je nutná. Opak změny je stagnace, smrt. Nevyvijeni se…

Proto, když jsem si po Británii vybírala, kam se přestěhuju, úlohu nehrál jenom jazyk, který se chci naučit, ale taky mindset, který na mě v dané kultuře bude působit. Vzorce chování, které si pravděpodobně časem přisvojím.

Naučit se relaxovat

 

A já jsem se potřebovala naučit relaxovat. Strašně moc! Tvrdě pracovat už teda umím. To mi jde. Udělat si čas pro sebe a na zábavu teda moc ne. A i proto jsem si vybrala jih Španělska. Andaluzie je známá svou rozvážností a pozvolností životního tempa. A tak tady žiju a učím se. Vyřídit si bankovní účet mi trvalo 10 měsíců. Zařídit, aby můj účet za elektřinu odcházel z mého účtu a skutečně za můj byt (a ne jiný byt v domě!) bylo skoro 5 měsíců usilovně práce a opětovného chození do pobočky společnosti, která elektřinu poskytuje. Teprve až když jsem tam znala všechny osobně , mohla jsem oslavovat první platbu z bankovního účtu za elektřinu. Z mého vlastního účtu za moji elektřinu! Chápu, že z toho by se asi každý neradoval, ale tady je to fakt vítězství . Ale zároveň tady každý den svítí krásně sluníčko, je tu nádherně, je tu dobré jídlo, a hned po příjezdu jsem zhubla a už jsem tak zůstala. No neberte to za tu cenu . Takže se tady učím trpělivosti a odpočinku, že věci fakt nejsou tak důležité, jak se zdají a mohou počkat, protože dneska se jde tančit.

 

Cestujte, ale zpomalte

 

Každá země, ve které jsem bydlela, přispěla k formování moji osobnosti jiným způsobem. Obohatila mě jinými zkušenostmi, dovednostmi a jiným pohledem na svět. Udělala ze mě jiného člověka.

Proto vás chci povzbudit… až budete příště na dovolené, zpomalte na chvíli. Sedněte si do kavárny a pozorujte místní. Zapovídejte se s někým. Dívejte se, jak život funguje tam, kde jste. A odneste si z cest co nejvíc poznání, porozumění a radosti z toho, že jste teď zase někdo jiný. Že jste obohaceni o všechno, co jste se na vašich cestách naučili.

Přeju krásné poznávání!

 

Koho zaujal Zuzky příběh a její zkušenosti, můžete jí nají na jejím webu www.englishwithsuzie.com nebo instagramu @englishwithsuzie

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *